Pro mnoho zákazníků je obtížné pochopit, které inovace jsou poctivou snahou o udržitelnější rozvoj značky a které jsou pouhým greenwashingem.
Mnohá opatření by samozřejmě mohla být prvním krokem k lepší budoucnosti. Například nahrazení polyesteru výrobky na biologické bázi nebo zavedení nové, ekologické koncepce obalů. Někde se přece začít musí, ne?
Bohužel pro mnoho velkých sportovních značek je tento první krok již konečnou stanicí. Pokud v chování své oblíbené značky rozpoznáte některé z následujících kroků, možná by stálo za to se nad některými věcmi zamyslet:
1. udržitelné materiály v podpůrné roli
Mnoho značek rádo označuje své kolekce štítky jako "vyrobeno z udržitelných materiálů", "bio" nebo "recyklováno". Pokud si však ověříte skutečné složení jejich látek a kompozic, můžete zjistit, že tyto materiály pouze doplňují konvenční materiály. Někdy to ani jinak nejde - high-tech pěny do mezipodešve se pro optimální odpružení boty stále neobejdou bez složky na bázi ropy. Pokud však vaše sportovní tričko obsahuje 10 % konopí a 90 % polyesteru, je možná na biologické bázi, ale rozhodně není udržitelné.
2. materiál šetrný k životnímu prostředí z problematické výroby
Recyklované nebo přírodní materiály se vždy jeví jako udržitelné řešení. Ale co když se sběrači lahví nebo bavlny chovají špatně? Co když se plýtvá vodou nebo je proces barvení toxický? Například bambus se stává stále oblíbenějším textilním materiálem - ale zatímco lyocelový bambus používá organická rozpouštědla, viskózový bambus se spoléhá na škodlivé žíravé chemikálie, jako je hydroxid sodný, který rozpouští rostlinnou celulózu.
3. udržitelná výroba, ale škodlivé materiály
Nebo naopak. Mnoho značek rádo vypráví příběhy o sociálních projektech, které financují. Nebo píší o efektivní, úsporné, třeba i lokální výrobě. Když se ale podíváte na použité materiály, výrobek má najednou k "zelenému" daleko. Stejně jako ekologicky šetrný materiál nemůže vynahradit problematickou výrobu, ani dobrá výroba bez udržitelných materiálů příliš nepomůže.
4. místní montáž, ale globální zadávání zakázek
Zákazníci mají rádi místní produkty. A značky to vědí. Často umisťují poslední zastávku svého dodavatelského řetězce do své bezprostřední blízkosti, možná dokonce do svého domovského města. Tímto způsobem mohou tvrdit, že jejich výrobky jsou vyrobeny místně - Made in EU nebo Made in USA. Ale co když všechny součásti a materiály výrobku musí být dopraveny letecky nebo z velké dálky? Ve skutečnosti může být výrobní proces velmi často výrazně šetrnější k životnímu prostředí, pokud je výrobek vyroben v blízkosti zdrojů surovin například v Asii nebo Jižní Americe a poté dovezen jako hotový výrobek do centrálního nebo regionálního skladu.
5 Místní produkce, ale špatné podmínky
Ale i když značka získává a vyrábí své produkty z místních zdrojů, neznamená to, že tak činí udržitelným způsobem. Zatímco doprava je zodpovědná za maximálně 5 až 10 % emisí CO2 výrobku, samotný výrobní proces může představovat až 50 % nebo více, v závislosti na kategorii. Například sportovní taška vyrobená v moderní tchajwanské továrně a dodaná do centralizovaného skladu ve Francii může mít mnohem šetrnější ekologickou stopu než portugalská taška vyrobená na starých strojích.
6. slib za slibem
Sliby jsou levné a nelze je na první pohled ověřit. Proto jsou jich plné zprávy o udržitelnosti všech velkých sportovních značek. "Ano, možná právě teď znečišťujeme jako mistři světa. Tímto však slavnostně vyhlašujeme následující ambiciózní cíle..." První krok? Možná. Ale tento trik se bohužel opakuje stále dokola. Je snadné tvrdit, že od roku 2025 budeme používat pouze ekologickou elektřinu nebo že do roku 2050 budeme klimaticky neutrální. V roce 2021 už nikdo nedokáže opak. Proto nečtěte jen nejnovější zprávy, podívejte se, co vaše oblíbená značka slibovala před deseti lety, a pohánějte ji k odpovědnosti.
7 Vše se točí kolem obalu
Mnoho značek rádo mluví o svých recyklovatelných nebo dokonce kompostovatelných obalech. Některé až příliš. Protože to může být jediná věc na jejich výrobku (nebo v jeho okolí), která byla vyrobena nějakým udržitelnějším způsobem. Jistě, správně zvolit obal může být náročné a sportovní průmysl každoročně vyprodukuje miliony tun obalového odpadu. Ekologicky šetrný obal by však měl být pouze jednou částí koncepce udržitelnosti značky.
8 Nerelevantní sbírky a prototypy
Asi nejhorším trikem je propagovat kolekce nebo dokonce jen jednotlivé výrobky, které jsou sice co nejekologičtější, ale v konečném důsledku představují jen malou část (nebo spíše výjimku) portfolia. Ačkoli jsou inzerovány s veškerou marketingovou silou značky, skutečná čísla výroby těchto položek hrají v celkovém obratu značky sotva roli - protože peníze se stále vydělávají plastovými botami a plastovými tričky. Některé výrobky se dokonce nevyrábějí ani jako studie nebo prototypy.
9. správné materiály, které však nejsou recyklovatelné
Tento bod je nejobtížnější posoudit - přesto stojí za zvážení. Pokud jste výrobek vyrobili z mnoha různých recyklovatelných nebo biologicky rozložitelných materiálů, je velmi obtížné jej recyklovat nebo biologicky rozložit... alespoň pro vás jako zákazníka. Různé materiály vyžadují různé úpravy, často průmyslové kompostování nebo anaerobní rozklad. Ve skutečnosti by byl nejudržitelnější výrobek vyroben pouze z plně recyklovatelného kompostovatelného materiálu - to však v současné době často omezuje výkonnost výrobku. Poctiví výrobci proto přebírají likvidaci vašeho výrobku a podporují jeho recyklaci.
10 Udržitelné, ale zbytečné
Ale i když se vás výše uvedené netýká, zvažte, zda výrobek, který chcete koupit, skutečně přináší výhody. Vyrobit botu z recyklovaného papíru je docela snadné. Ale zaprvé v ní nebudete moci pořádně běhat a zadruhé budete zítra potřebovat novou botu, protože se vám pravděpodobně rozpadne během prvního běhu. Mnoho firem uvádí na trh ekologické výrobky, které bohužel nesplňují očekávání ambiciózních sportovců, a proto končí na skládce příliš brzy. Důležitější by však bylo, aby takové výrobky vydržely déle a daly se opravit, aby se předešlo předčasné výrobě nového kusu.
