Pro sportovní značky se bioplasty vyrobené z cukrové třtiny, kukuřice, ricinových bobů nebo jiných obnovitelných surovin stávají vážnou alternativou ke konvenčním materiálům na bázi ropy. Kdy je však bioplast skutečně bioplastem? A proč byste měli znát rozdíl mezi bioplastem a biologicky odbouratelným materiálem?
Nejprve velmi malá, drobná, krátká lekce chemie. Velmi krátká. Slibuji.
Bioplasty jsou polymery vyrobené z rostlin nebo jiných nefosilních materiálů. Jsou vždy na biologické bázi, ale nemusí být nutně biologicky odbouratelné a už vůbec ne kompostovatelné. Přestože je lze obecně vyrábět ekologicky šetrnějším způsobem, nepochybně nakonec znečistí oceány stejně jako běžné plasty.
Bioplasty jsou biologicky odbouratelné, pokud se v individuálních podmínkách speciálních zařízení, která pracují s průmyslovým kompostováním nebo anaerobní fermentací, rozloží na nejmenší prvky během 6 až 12 týdnů. Na rozdíl od kompostovatelných materiálů, které jsou rozkládány mikroorganismy v prostém kompostovišti.
Podle jejich schopností mohou bioplasty již nyní nahradit velkou část konvenčních plastů na bázi ropy - a měly by tak učinit. Bioplasty (například biopolyethylen nebo kyselina polymléčná) dokáží téměř totéž co jejich konvenční sourozenci. A nejde jen o láhve na vodu, obaly nebo drobné předměty, jako jsou zipy nebo přezky. Některé módní značky dokonce vyrábějí mezipodešve svých běžeckých bot ze zbytků cukrové třtiny (bagasy), jiné, například WINQS, používají ricinový olej a další pěnu z řas.
Bioplasty bohužel nejsou samy o sobě udržitelné, a to ani v případě, že jsou řádně recyklovány nebo rozloženy. Například PLA (kyselina polymléčná) se vyrábí z kukuřice. Téměř 90 % oblíbené severoamerické kukuřice je však geneticky modifikované - což je často spojováno s možným poškozením životního prostředí, negativními dopady na tradiční zemědělství a nadměrnou dominancí velkých společností. Pěstování cukrové třtiny zase může mít vliv na globální emise CO2 a také vést ke ztrátě přírodních stanovišť, plýtvání vodou nebo škodám způsobeným agrochemikáliemi.
Britský think tank Green Alliance proto doporučuje používat k výrobě plastů na bázi bioodpadu druhotné suroviny, jako je odpad nebo nekvalitní vedlejší produkty z jiných procesů, aniž by zemědělství mělo další dopad na životní prostředí.
Mimochodem, k dnešnímu dni tvoří bioplasty nejvýše 1 % všech vyrobených plastů. Nedostatečná masovost stále vede k výrazně vyšším cenám materiálů na bázi bioplastů (až o 50 % dražším), a proto společnosti nadále vyrábějí své výrobky z levnějších, na ropě založených sloučenin. Přesto je dobré vidět, že některé značky již začaly tento začarovaný kruh prolamovat.
